My, delegáti 17. festivalu studentstva a mládeže, shromáždění ze 126 zemí v počtu více než 15 000 delegátů, jsme se setkali pod heslem "Poražme imperialismus, za svět míru, solidarity a sociální přeměny" na půdě majestátní, dynamické a pulsující Jižní Afriky. Zde jsme bojovali po celá desetiletí, bok po boku, lidé nejrůznějšího původu za svržení tyranie systému apartheidu, udržujícího moc imperialismu nad naším lidem. Bojovali jsme spolu s lidem Jižní Afriky a dnes se zde setkáváme, abychom pokračovali v našem boji proti nespravedlnosti a diskriminaci.
Setkáváme se v Jižní Africe v předvečer stého výročí osvobozeneckého hnutí ANC, které bude v roce 2012. Činíme tak, abychom spolu s našimi soudruhy diskutovali to, jak daleko jsme došli v budování ne-rasové, ne-sexistické, demokratické a prosperující společnosti, v boji s plným nasazením za porážku imperialismu ve všech jeho formách. Přišli jsme oslavit konání festivalu v Jižní Africe, vědomi si nádherné role, kterou osvobozenecké hnutí sehrálo, když přineslo do Jihoafrické republiky demokracii, vědomi si toho, že Mládež ANC patří k zakládajícím členům festivalového hnutí a z jeho řad vzešel první africký prezident WFDY. Přišli jsme sem, abychom vzdali poctu příspěvku Andila Yawy a všech festivalových veteránů za to, že nám prostřednictvím festivalového hnutí poskytli nástroj solidarity, bratrství a prostředek změny. Věnovali jsme tento festival boji a odkazu 2 hrdinů, kteří nám umožnili hovořit o solidaritě a míru ve světě: veliteli Fidelu Castrovi a Madibovi Nelsonu Mandelovi. Děkujeme jim za jejich neúnavného ducha.
63 roků poté, co byl první světový festival mládeže zorganizován v Praze, upozorňujeme na důležitou roli, kterou socialistický tábor hrál v podpoře této vrcholné události proti-imperialistické mládeže. Umístění SFMS samo je vyjádřením solidarity s bojem místního lidu. SFMS je výrazem boje proti imperialismu a boje proti vykořisťování člověka člověkem. Zvláštní význam má příspěvek socialistické Kuby, a to nejen proto, že dvakrát Festival hostila, ale také proto, že tím, že tak učinila v roce 1997, pomohla tím znovu uvést do života festivalové hnutí navzdory potížím mezinárodního protiimperialistického a dělnického hnutí v 90. letech. Blahopřejeme WFDY k jejímu 65. výročí, za její příspěvek k boji za mír, spravedlnost a festivalové hnutí a v letošním roce také slavíme 65 let vítězství národů nad nacistickým fašismem.
S tím, jak protiimperialistické hnutí mládeže a lidu rozvinulo svůj boj, imperialisté rovněž usilují o konsolidaci svých sil a upevnění svých struktur. Používají všechny mechanismy, které mají v rukou, jako je NATO, AFRICOM, EU, MMF, SB, WTO a všechny způsoby zasahování, jako jsou blokády, sankce, embarga, střety, vojenské intervence, války, okupace zaměřené proti suverénním státům a pokrokovým hnutím. Nová strategická koncepce "NATO 2020", prosazená tento rok v Lisabonu, shrnuje veškeré změny provedené v jeho struktuře v minulých letech (12 nových členských států, využití "Partnerství pro mír" ve svých plánech), mění svůj postoj k soutěži imperialistických sil jako je např. Rusko podepsáním dohod s nimi; posiluje spolupráci s EU, což dokládá, že je imperialistickým organismem pro tvorbu a výchovu vojenských jednotek, působících proti "extremismu", uvnitř i vně hranic svých členů, je zaměřeno především na všechny, kteří bojují za obranu práv lidu a mládeže proti imperialismu. Za těchto okolností se zesiluje útok na protiimperialistické síly, zvláštním projevem toho jsou antikomunistická opatření.
Krize kapitalistického systému tkví v prohlubování jeho vnitřních rozporů, odhalení jeho historické neschopnosti dosáhnout pokroku pro lidstvo. Tato krize vytváří půdu pro nové imperialistické síly, které se v minulosti buď střetly s USA nebo EU, nebo byly jejich spojenci, aby využily různé načasování projevů krize k zvýšení svého vlivu v imperialistické pyramidě, aby získaly větší kus v kapitalistickém boji o trhy a vykořisťování. Krize není důsledkem administrativních modelů ekonomiky nebo poškození systému, působí v celém kapitalistickém světě v zemích vedených jak neoliberály, tak i sociálními demokraty. Jsme ve fázi prohlubování krize, zotavení v následujících letech bude nepatrné: práva mládeže budou i nadále každý den napadána na sociální, ekonomické a kulturní úrovni. To ukazuje historické hranice a selhání kapitalistického systému a jeho neschopnost naplňovat potřeby a touhy lidu a zdůrazňuje nutnost vytvoření společnosti a způsobu rozvoje, který bude usilovat o splnění potřeb a práv mládeže a lidu.
Práva a svobody mladé generace jsou kategoricky porušovány v každém koutu planety. "Kapitalistické globalizace", systém vykořisťování a ovládání lidí a zdrojů tlačí masy mladých lidí na okraj společnosti. Jsou to první oběti sociální nerovnosti na všech úrovních. 212 milionů nezaměstnaných, ve světě, kde je nejisté, dočasné zaměstnání pravidlem, je toho důkazem. Jen mezi lety 2007 a 2009 se toto číslo zvýšilo o 34 milionů. A v důsledku ekonomické krize byla zlikvidována další pracovní místa, což odsuzuje stále více lidí do bídy a chudoby. Bojujeme proti odstraňování pracovních práv, zejména mladých dělníků, kteří více trpí důsledky nezaměstnanosti. Celá generace mladých lidí je přeměňována v generaci bez práv.
Je třeba zdůraznit úlohu mladých žen v boji za svou emancipaci jako součást všeobecného boje proti imperialismu. Ženy, které jsou ještě silněji napadány imperialistickou politikou, si zaslouží naše plné uznání a podporu v zápase za ukončení veškerého zneužívání a diskriminace, které existují v našem světě, v zápase, jenž je součástí našeho zápasu s imperialismem.
"Vnější dluhy a schodky", které se v mnoha zemích staly skutečností, jsou výsledky politiky prosazované kapitalistickými silami ve všech zemích, nezávisle na jejich postavení v rozložení sil. Odrážejí nerovnoměrný vývoj a dělbu práce v kapitalistickém systému. Jsou využívány tak, že vládnoucí třída v zemích půjčujících, i v těch, které si samy půjčují, se stává silnější, zatímco lid trpí břemeno krize na svých zádech. V mezinárodním imperialistickém systému není místo pro rovné a respektující vztahy mezi státy a národy, je to další důkaz nutnosti revoluční společenské přeměny systému, který přináší nerovnost a bídu.
Imperialistický hon za ziskem ženoucí kupředu bezuzdné vykořisťování přírodních zdrojů planety vyplývá z logiky ničení a je hlavní hrozbou pro životní prostředí a budoucnost planety. Problematika životního prostředí nabírá alarmujících rozměrů vzhledem k produkci geneticky modifikovaných (GM) organismů, které ohrožují budoucnost lidstva. Voda po celém světě je stále více a více cílem pro vykořisťovatelský charakter kapitalismu a je používána jako strategická a politická zbraň imperialismu. Strategií imperialismu je přenést odpovědnost za problémy životního prostředí na lidi a individualizovat to, co je prezentováno jako řešení, s cílem zvýšit ještě více zisky velkých firem prostřednictvím tzv. "zelených" produktů.
Imperialistická politika válečného štvaní vyvolává takové krize jako je uprchlictví, miliony lidí, kteří jsou nuceni opustit své domovy, pozemky, práce a rodiny. Důrazně odsuzujeme imperialistickou hospodářskou politiku, intervence a okupace, které vedly ke vzniku milionů imigrantů, přebíráme zápas za obranu práv imigrantů v práci, vzdělávání, sociálních službách. Žádná lidská bytost nemůže být mimo zákon.
Imperialistická politika útočí na plný rozvoj vzdělávání mladých lidí, brání jim v přístupu k bezplatnému a kvalitnímu vzdělání, to je ke škole založené na výchově ke svobodě a obhajobě míru. Bráníme a bojujeme za vzdělávání jako veřejné a společné bohatství, univerzální lidské právo, jehož dostupnost musí být zajištěna státem. Odmítáme záměry privatizace, jejíž obětí jsou veřejné instituce různých úrovní. Žádáme vypuštění oblasti vzdělávání z dohod WTO - vzdělání není zboží!
Nárůst užívání drog u mladých lidí je nebezpečný jev, který dokazuje úpadek kapitalistického systému. Miliony mladých lidí žijí s AIDS, zejména v Africe a Asii. Velké farmaceutické trusty monopolizující výrobu a distribuci potřebných léků profitují z pandemií místo poskytování prostředků léčby. Děti jsou zneužívány a nuceny do vojenských operací, prostituce a obchodu s drogami, zvyšuje se počet dětí žijících na ulici.
Navzdory této ofenzívě pokrokové a mírumilovné síly odolávaly, dobývaly důležitých vítězství a sílily. Boj za mír byl v průběhu let velice důležitý a těmito posledními akcemi se snažíme zvýšit vědomí mas mládeže a zaměřit boj proti nepříteli míru, proti imperialismu. Boj na národní úrovni hraje ústřední úlohu v boji proti konkrétním opatřením týkajícím se mládeže. Zdůrazňujeme význam vítězství dosažených v zápasech studentů, dělníků, rolníků, původního obyvatelstva a ženských hnutí v časech jako jsou tyto. Chceme podtrhnout důležitost několika volebních vítězství a další pozitivní výsledků pokrokových stran a koalic.
Afrika i mnoho let po dosažení politické nezávislosti zůstává politickým a ekonomickým polem pro USA a jeho spojence. HIV / AIDS je stále život ohrožujícím problémem schopným vyhladit celou africkou rasu, spolu s malárií a jinými onemocněními vyrobenými imperialisty. Na AIDS a extrémní chudobu umírá každé tři vteřiny jedno dítě. Odsuzujeme nespravedlivé sankce proti Eritreji a vyzýváme k bilaterálnímu řešení konfliktu s Etiopií bez jakéhokoliv vnějšího zásahu. Růst americké přítomnosti v Africe prostřednictvím AFRICOM, jenž je využíván jako vojenský rozpínavý projekt v Africe, umožnil USA nastolovat vůči africkým zemím závažné vojenské výhružky. Odsuzujeme zřizování vojenských základen ve jménu AFRICOM a požadujeme po Botswaně jejich okamžité odstranění, neboť představují trvalou hrozbu pro bezpečnost zemí Jihoafrického rozvojového společenství, a podporujeme boj lidu za dosažení demokracie. Odsuzujeme úmyslné financování občanské společnosti a opozičních stran v Africe Západem s cílem provádět změny režimů ve jménu tzv. "rozvoje". Dále odsuzujeme ICC (Mezinárodní trestní soud) pro jeho zřejmý útok na africké vůdce, stejně jako všechny mediální kampaně podporované imperialismem k destabilizaci regionu. Trváme na solidaritě s lidem a mládeží Svazijska a požadujeme propuštění všech politických vězňů. Důrazně odsuzujeme pokračující vojenskou okupaci Západní Sahary Marockým královstvím a požadujeme respektovat právo na sebeurčení a nezávislost saharského lidu. Marocká vláda by měla okamžitě ukončit blokádu okupovaných území Západní Sahary a umožnit vstup na toto území mezinárodním pozorovatelům a nezávislým médiím. Odmítáme a odsuzujeme všechny formy porušování lidských práv, včetně pronásledování, svévolného věznění, zmizení a mimořádných soudů atd., které páchají marocké úřady proti příslušníkům saharskému lidu a požadujeme propuštění všech politických vězňů a odstranění zdi rozdělující toto území. Dále naléhavě vyzýváme k okamžitému zrušení hospodářských sankcí proti Zimbabwe, které stále působí nevýslovnou bolest a utrpení obyvatel, a jsou rovněž katalyzátorem jejich programu na svržení režimu v Zimbabwe. Jsme solidární s revolucionáři v Africe a vyzýváme je, aby zachovávali svoji pevnou pozici proti imperiálním tendencím. Vítáme druhou fázi afrického lidového boje, boje za ekonomickou nezávislost prostřednictvím prosazování práva na vlastní vývoj, znárodnění nebo jakékoli jiné formy posílení lidu. Blahopřejeme lidu Angoly k procesu obnovy, který je v této zemi realizován. Soucítíme se západoafrickými zeměmi v krizích, převratech a politické nestabilitě, způsobené pronikáním imperialismu, a vyzýváme k naléhavému řešení a k udržení politické stability. Vyzýváme k zastavení porušování lidských práv v Súdánu, zejména v Dárfúru a voláme po míru v této zemi, stejně jako požadujeme svobodu působení odborových organizací. Přes to odsuzujeme jakékoliv imperialistické intervence proti Súdánu. Krize v Pobřeží slonoviny, Nigeru a Guiney i problémy v Nigérii přinášejí řadu ponaučení při vyhodnocování současného politického terénu v západní Africe. Odsuzujeme rovněž zapojení imperialistických kompliců do atentátů na hlavy států v Burkině Faso. Také tlak přicházející z Evropy a Spojených států si vynutil podepsání kořistnických smluv o využívání nerostných surovin (jak se stalo i v Západní Sahaře ze strany EU), což ruinuje a ožebračuje většinu zemí, kterým je tak odpírána schopnost místních investic a způsobován útěk mládeže při hledání lepších životních podmínek. Ten má za následek obrovské ztráty na životech při emigraci.
Asijsko-tichomořská oblast zůstával jednou z výbušných oblastí světa, odrazovým můstkem vojenských provokací a ozbrojených konfliktů, stejně jako hromadění zbraní a vměšování, které vážně ohrožuje mír a bezpečnost v Asii i ve světě. Současný vývoj v této oblasti ukázal, že USA a NATO rozvíjejí společnou imperialistickou strategii pro asijsko-tichomořskou oblast. Usilují o založení nových politicko-vojenských skupin s cílem rozšířit okruh vojenských činností pokrývající celou oblast Asie a Tichomoří. Rostoucí americká vojenská přítomnost v Indickém oceánu a Tichomoří, americko-izraelské strategické spojenectví a rostoucí vojenská spolupráce s reakčními režimy v Perském zálivu představuje vážnou hrozbu pro mír, stabilitu a bezpečnost v regionu. V jižní Asii se imperialistická intervence prohloubila zejména v důsledku zásahu USA v Afghánistánu a Pákistánu. Tak zvaná Af-Pak strategie Spojených států sledující jejich naprosto sobecké zájmy má za následek jen vážnou politickou nestabilitu v oblasti, nemluvě o brutálním zabíjení a ztrátách na životech a majetku, kterým čelí obyčejní lidé v jižní Asii v důsledku do očí bijící agrese amerického imperialismu. Vyjadřujeme naši podporu íránskému lidu a mládeži v boji proti represivnímu, antikomunistickému a nedemokratickému režimu, který by měl být přemožen lidem samým bez jakéhokoliv imperialistického zásahu, jenž je pro nás nepřijatelný. Odsuzujeme obrovskou americkou vojenskou přítomnost na Korejském poloostrově a požadujeme nahrazení dohody o příměří z roku 1953 komplexní mírovou dohodou. Vyzýváme mladé lidi celého světa k připojení se k mezinárodní kampani solidarity na podporu korejského lidu a mládeže v jejich spravedlivé věci národního sjednocení pod hlavičkou Společného prohlášení Severu a Jihu z 15. června a budování prosperující, silné a socialistické země. Odsuzujeme rozmístění amerických vojáků na Filipínách a jejich úlohu v boji proti národním revolučním silám. Trváme na solidaritě se zápasem mladých lidí v Bangladéši. Vyjadřujeme naši solidaritu s lidem a mládeží Nepálu v jejich boji za novou federativní demokratickou republikou. Požadujeme návrat všech Bhútánských uprchlíků do jejich země se zachováním úcty a důstojnosti. Podporujeme boj barmského lidu za obnovení demokracie a propuštění všech politických vězňů stejně jako vítáme propuštění Aung San Suu Kyi. Podporujeme boj pokrokového hnutí na Srí Lance za národní jednotu. Zdravíme vietnamskou mládež a lid v jejich boji za národní nezávislost a socialismus, v době oslav 65. výročí zrození Vietnamské demokratické republiky (dnes Vietnamská socialistická republika), a vyjadřujeme naši solidaritu s vietnamskými oběťmi amerického dioxinu Agent Orange v jejich boji za spravedlnost.
V Latinské Americe a Karibiku udělaly pokrokové síly významné kroky v boji proti zájmům imperialismu a jeho politiky volného obchodu. Tyto kroky jsou vyjádřeny v integračních mechanismech v oblasti jako ALBA-TCP, UNASUR, MERCOSUR a v budoucím vytvoření Společenství latinskoamerických a karibských států; naším cílem je spravedlivé rozdělení zdrojů kontinentu s fiskálními opatřeními proti velkým monopolům, které nám umožní zotavit se z více než 500 let vykořisťování a zaostalosti. Odsuzujeme imperialistickou politiku intervencí USA prostřednictvím rozmisťování vojenských základen a misí v regionu, jak tomu je v Panamě, Kolumbii a na Haiti a reaktivaci 4. flotily, jejichž cílem je zesílit útok proti revolučním procesům v Ekvádoru, Bolívii, Nikaraguy a zejména proti revoluci ve Venezuele, protože představují historickou a revoluční alternativu ke kapitalistickému systému. Odsuzujeme další mechanismy zasahování, jako je terorismus a obchod s drogami, protože mají přímý vliv na lid, jako je tomu v Mexiku. Trváme na solidaritě s kolumbijským lidem, obětí neustálých politických vražd nařízených imperialisty, stejně jako odmítáme využití panamského kanálu pro intervenční geostrategické zájmy, k průjezdu válečného vybavení a jaderných zbraní. Podporujeme boj lidu Portorika za jeho plné sebeurčení a jsme solidární s Haiti, nacházejícím se v kruté situaci oběti kolonialismu. Důrazně odsuzujeme převraty, které se konaly v Hondurasu a Ekvádoru, zaměřené na destabilizaci pokrokových procesů v regionu a jsme si vědomi role členů WFDY při obraně a bojích v obou zemích. Požadujeme spravedlnost za zavraždění soudruha Edwina Pereze, generálního tajemníka Komunistické mládeže Ekvádoru, a odsuzujeme nespravedlivé pronásledování, jehož cílem byl lid Mapuchi v Chile. Vyjadřujeme naši solidaritu s boji mladých lidí v Karibiku. Vyjadřujeme naši solidaritu se zápasy domorodých a původních obyvatel za plné sebeurčení. Víme, že mládež Kanady a USA trvá na přátelství s lidem celého světa, a ne na válkách a imperialismu, který jejich vlády podporují. Odsuzujeme nespravedlivou ekonomickou, finanční a obchodní blokádu uplatňovanou po více než 50 let proti kubánskému lidu, ta je jasným porušením mezinárodního práva, dále požadujeme od vlády USA okamžité propuštění pěti kubánských nespravedlivě uvězněných občanů, kteří již víc než 12 let trpí v amerických věznicích.
Posledních roky potvrdily, že Evropská unie je imperialistickým nástrojem, který podporuje a podněcuje opatření k vykořisťování lidu a mládeže, intervenuje vně i uvnitř členských států, mnohokrát přitom používá pláštíku údajné obrany "lidských práv", přičemž sama selhává v jejich respektování. Nedávná "úsporná opatření", na jejichž zavedení se pod záminkou kapitalistické krize dohodly národní vlády s EU, požadující oběti od dělníků, zatímco monopoly (banky a velké korporace) získávají miliardy, aby si zajistily své zisky, stejně jako opatření uvalená vládami na lid - to vše jsou důkazem našeho rozboru. Odpor lidu se významně projevil v Británii, Francii, Německu, Řecku, Irsku, Portugalsku a Španělsku, kde důležitou úlohu hrají mladí pracující. Ve školství po celé Evropě je obecný trend zavádění třídních bariér a privatizování, přičemž zvláště silným projevem této tendence je "boloňský proces" zaváděný v každé zemi. Ve většině zemí probíhaly na úrovni vyššího a středního vzdělávání důležité zápasy, které vyjadřovaly odpor proti obecnému útoku na právo na vzdělání. Bok po boku s útokem na sociální úrovni rychle vzrůstaly útoky proti demokratickým právům obecně, a zvláště pak antikomunistické útoky, projevující se rostoucím pronásledováním komunistických stran a mládežnických organizací v mnoha evropských zemích, se zvláštním vyjádřením ve východní Evropě, s případy jako jsou ty, které se staly v České republice, Maďarsku, Polsku, Lotyšsku, Litvě a Estonsku, kde došlo k zákazům (nebo pokusům o ně) komunistických organizací a k vzestupu a podněcování neofašistických sil. Xenofobní opatření řídící se eurounijní doktrínou "evropské pevnosti" podporují jako podklad pro řešení krize pronásledování imigrantů ospravedlněné sociálními problémy, které vyplývají z politiky národních vlád orientované pouze na zisk. Tyto procesy se projevují s velkými důsledky v zemích jako Francie, Německo a Itálie. Vystupujeme proti pokračujícím změnám hranic na Balkáně spojeným i s tzv. "nezávislostí" Kosova, které se stalo obrovskou vojenskou základnou NATO a USA. Dále vyjadřujeme naši solidaritu s lidem a mládeží Kypru, řeckými a tureckými Kypřany, proti turecké okupaci, zdůrazňujeme velké úsilí od zvolení Dimitrise Christophiase prezidentem republiky a náš závazek k bikomunální bizonální federaci s jedním občanstvím, jednou mezinárodní identitou a jednou suverenitou jako spravedlivé řešení a ukončení okupace.
Vyjadřujeme naši solidaritu se studenty a mládeží v Palestině, Iráku a arabských zemí a podporujeme vytrvalost Palestiny v odporu proti blokádě a útlaku. Odsuzujeme rasistické nehumánní praktiky sionistického Izraele s politikou zabíjení, vyhánění a usazovaní se v Palestině, zejména v Jeruzalémě, a na různých okupovaných arabských územích. Žádáme také ukončení izraelské okupace, odstranění osad a apartheidní zdi a podporujeme zřízení nezávislého palestinského státu s východním Jeruzalémem jako hlavním městem podle rezoluce OSN. Žádáme OSN a státy světa, aby okamžitě uznaly Palestinský stát. Odsuzujeme válku a blokádu proti Gaze a požadujeme její ukončení potrestání sionistických válečných zločinců; také žádáme znovuprosazení rezoluce OSN, která klade na jednu úroveň sionismus a rasismus. Vyzýváme k okamžitému propuštění všech palestinských a arabských vězňů zadržovaných v izraelských a amerických věznicích. Odsuzujeme okupaci Iráku, podporujeme právo iráckého lidu na odpor a požadujeme okamžité stažení okupačních vojsk. Podporujeme svrchovanost, bezpečnost, stabilitu a jednotu Iráku. Odsuzujeme terorismus ve všech jeho formách, stejně jako americké tajné vojenské operace v oblasti. Vyjadřujeme naši solidaritu se Sýrií proti izraelské okupaci syrských Golanských výšin a odsuzujeme "Zákon o odpovědnosti Sýrie" schválený Kongresem USA. Podporujeme také zápasy libanonské mládeže za dokončení osvobození Sheby a Kfarshoby z izraelské okupace a odsuzujeme izraelskou válku v roce 2006, které vedla k 1 300 libanonských obětí. Odsuzujeme vnější vměšování do vnitřních záležitostí Libanonu. Podporujeme národní dialog v Jemenu a zdůrazňujeme bezpečnost a jednotu Jemenu. Požadujeme stažení Španělska z Ceuty a Melilly. Podporujeme egyptskou mládež a mládež států Perského zálivu v jejich boji za zavedení demokratických práv, principů spravedlnosti a rovnosti, a vyjadřujeme solidaritu s nimi proti represivním zákonům a za pracovní práva. Žádáme také řešení příčin přistěhovalectví z Afriky do Evropy směřující přes země severní Afriky. Podporujeme boj arabské mládeže za hospodářskou integraci a požadujeme okamžitou demontáž izraelského jaderného arzenálu.
17. SFMS se koná v průběhu Mezinárodního roku mládeže vyhlášeného OSN. Stejně jako se to stalo v roce 1985, je SFMS opět prozatím největším setkání mládeže v tomto roce. Ještě důležitější je, že SFMS je nejvíce související akcí, protože nejjasněji ukazuje skutečné problémy mládeže. Na rozdíl od mnoha jiných aktivit a skutečného rámce Roku mládeže OSN, na tomto festivalu mládež světa nachází největší platformu k odsouzení problémů a útoků, kterými trpí ze strany imperialismu a jeho agentů.
My, mládež a studenti celého světa jsme se sešli na tomto historickém festivalu, abychom pozvedli naše hlasy proti všem chorobám vyvolávaným imperialismem, který prochází svou největší globální krizí. Imperialistický světový řád žene lidstvo na pokraj globálního střetu, s všudypřítomným nebezpečím jaderné války, na základě jeho politiky hegemonie, která chce určovat současnost a budoucnost lidstva.
Úkolem dneška je pokračovat v boji za rozvoj mládeže a za naše hospodářské, sociální a kulturní hodnoty, a nikoli hodnoty dekadentního systému, které se na nás snaží uvalit. Budeme budovat budoucnost spravedlnosti, rovnosti, míru, naděje a radosti pro lidstvo. Budoucnost nové etapy dějin je v našich rukou a záleží na lidu, pracujících masách a světové mládeži a jejich síle k prosazení změny, abychom budovali svět míru a solidarity, kde moc a vyrobené bohatství bude patřit lidu a mládeži světa.
Děkujeme ti, Jižní Afriko!
Děkujeme lidu Jižní Afriky za přivítání ve své zemi a za společnou oslavu příležitosti uvidět proměnu Jižní Afriky. Zavazujeme se vám, že mládež světa nikdy nepřestane stát na stráži v úsilí o dosažení světa osvobozeného od imperialismu. Začněme připravovat 18. Světový festival mládeže a studentstva!
